43 500 Kč je průměrný plat v českém internetovém marketingu. Jaký je ten váš?

Průměrný plat pracovníka v online marketingu a e-commerce vychází o 14,5 tisíce více než je běžný celorepublikový průměr podle dat dle ČSÚ za stejné období, v reálných číslech je to 43 500 Kč, oproti 29 000 Kč. Z pozic specialistů si na platovém žebříčku stojí lépe ti, kteří se zabývají analytikou a vývojem produktů (UX), u těch seniorních z nich se platy pohybují průměrně přes 65 000 Kč. Stabilně vysoké procento růstu internetového obchodování (e-commerce) nahrává i trvalému růstu platů – 70 % zaměstnanců očekává jeho významný nárůst v příštím roce. Výzkum jsme realizovali v létě 2017. Pokud máte k výzkumu jakékoli dotazy, kontaktujte nás na ahoj@onlinepeople.cz nebo přes komentáře pod článkem.

V porovnání s rokem 2015 nás nejvíce překvapil raketový nárůst platů analytiků, kteří si polepšili o 41 % a jejich průměrné platy jsou již téměř srovnatelné s platy vývojářů.

Článek o výzkumu z roku 2015 najdete zde.

 

63 % pracovníků v online si meziročně polepšilo

Celkově mzdy vykázaly významný nárůst – 63 % dotázaných uvedlo, že se jim znatelně zvedla mzda od posledního sledovaného období. Zbylých 37 % neuvádí žádný nárůst oproti roku 2016. Dvě třetiny dotázaných (70 %) pak předpokládají i další zvyšování příjmu v následujícím roce, zejména u těch, kterým se plat zvyšoval už letos. Procento se mírně liší u e‑shopů a agentur – v agenturách zvýšení platu čeká 76 % zaměstnanců, ale mezi lidmi v e-shopech je to jen 63 %.

Roste mzda s praxí u všech pozic stejně?

U většiny specializací je růst mezd lineárně rovnoměrný, nicméně u technických pozic jako je analytik nebo SEO specialista jsou platy v kategoriích 0-2 roky a 2-5 let prakticky srovnatelné, ale po překonání pětileté praxe se průměrné mzdy až zdvojnásobí. Zajímavé je i to, že ve skupině SEO specialistů s praxí do dvou let je vyšší zastoupení specialistů z Prahy než v ostatních skupinách, patrně proto průměr platů juniorních specialistů přesáhl jejich zkušenější kolegy z regionů.

„U vývojářů a UX specialistů zobrazujeme průměr platů poměrně široké kategorie s řadou extrémů. Platy UX specialistů s nejdelší sledovanou praxí často přesahují 100 000 Kč. V kategorii vývojářů nalezneme obdobné extrémy v horní platové kategorii, na druhou stranu se vyskytují i vývojáři s pětiletou praxí a překvapivě nízkými platovými požadavky – kolem 30 000 Kč. Výše platů koreluje s délkou praxe a je tedy na firmách, zda dají přednost juniorům, které si vychovají, nebo seniorním specialistům, jejichž adaptační proces je podstatně kratší. V tomto ohledu neexistuje jednoznačný trend, zaměstnavatelé se vždy rozhodují individuálně dle stavu řešených projektů nebo interních kapacit.“, názor Online People.

 

V rozdělení po regionech nás nepřekvapilo, že nejvyšší průměrný plat berou specialisté v Praze. Konkrétně 48 100 Kč, ve zbytku Čech je to pak 38 800 Kč a na Moravě 32 700 Kč.

 

60 % specialistů na online nemá KPIs

Přestože označení “manažer” může být u názvu pozice zavádějící, lidé, kteří vedou tým, si standardně polepší minimálně o 25 % (tedy 40 600 Kč u koordinátorů), průměrný plat manažera je 68 013 Kč. Je na zaměstnavateli, zda toto zvýšení dá automaticky do fixního platu nebo budou pracovat s motivační složkou platu za dosažení jasně stanovených cílů (KPIs). Tato motivace je ale obvyklá pouze u 40 % pracovníků. Rovných 60 % respondentů nemá od zaměstnavatelů stanovená KPIs. Největší skupinou, kde tento set chybí, jsou specialisté, kteří mají na starosti online i offline marketing najednou. Dokonce 56 % z dotázaných specialistů na PPC nemá stanovená KPIs. I v sociálních sítích je pouze 37 % specialistů motivováno stanovenými KPIs.

„Fakt, že podstatná část zaměstnanců nemá nastavena výkonová kritéria, dává firmám příležitost účinně motivovat zaměstnance k vyššímu výkonu s přímým efektem na výsledek realizovaných projektů. Výkonové ukazatele je možné nastavit v rámci interní platové politiky a strategie rozvoje týmu. V krajním případě je také firmy využívají v krizové situaci, kdy zaměstnanec zvažuje změnu zaměstnání. Dobře měřitelné prostředí online marketingu ke stanovování jasných výkonových ukazatelů přímo vybízí.“, názor Online People.

 

„Zaměstnanci, kteří dostanou na starost tým, mohou obvykle počítat s 25-144% nárůstem platu. Z pohledu zaměstnavatelů pozorujeme maximální tlak na zvyšování platu manažerů v rámci výkonové motivace spíše než fixní části platu. Nárůst fixní složky se pohybuje v nižších desítkách procent, bez ohledu na to, zda se jedná o projektového manažera či klasicky týmového.“, názor Online People.

Jste mezi 2/3 zaměstnavatelů, kteří investují pravidelně do svých zaměstnanců?

E-commerce jako jeden z nejrychleji se rozvíjejících segmentů vyžaduje neustálé vzdělávání v oboru. 99 % všech dotázaných zaměstnanců se nějakým způsobem vzdělává, ať už uvnitř firmy nebo soukromě. 76 % zaměstnavatelů pro svůj tým pravidelně připravuje interní odborná školení. Neméně zajímavý je fakt, že 58 % zaměstnanců se vzdělává po vlastní linii a investuje i vlastní prostředky.

„Neustálým interním vzděláváním zvyšují agentury kvalitu poskytovaných služeb a významně tím také podporují své náborové aktivity. Zejména, jsou-li schopny tyto vzdělávací aktivity jasně vyčíslit a částku, kterou na vzdělání každého jednoho člena týmu věnují, komunikovat během náborové kampaně. Kontinuální vzdělávání je v oboru online a e‑commerce klíčovým faktorem úspěchu.“, názor Online People.

Budou vám zaměstnanci odcházet?

Když hledáte nového partnera do byznysu, jdete si pro něj do agentury

Agentury jsou potenciální líhní nových internetových podnikatelů, protože 44 % agenturních zaměstnanců zvažuje odchod na volnou rohu, resp. start jiného soukromého byznysu.
26 % zaměstnanců není spokojeno se současnou pozicí a celých 39 % všech dotázaných zaměstnanců zvažuje odchod na volnou nohu, aby mohlo nabídnout své služby více subjektům.

55 % vašich zaměstnanců už teď pracuje ještě pro někoho jiného

Už teď má více než polovina z nich (55 %) práci, kterou vykonává „bokem“. Nejčastěji se jedná o PPC specialisty a copywritery, kteří pracují pro menší e-shopy. Ty vlastní nejčastěji někdo z jejich okolí. Téměř dvě třetiny (68 %) jsou opakovaně oslovovány personálními agenturami, z toho dokonce celá třetina (29 %) několikrát do měsíce a 3 % dokonce několikrát týdně.

Děkujeme online marketingové agentuře Acomware za pomoc s distribucí dotazníku.

Agáta Hrdličková

Agáta pracovala jako marketing specialist v nadnárodní logistické společnosti TNT. Své zkušenosti teď využívá k hledání nejlepších online specialistů. Má-li čas, koordinuje online marketing eshopu s chovatelskými potřebami.

Komentáře

    • Dobrý den, Jirko, díky za pochvalu i za sdílení na sociálních sítích! 🙂 Tady se jedná o takovou směs – 2/3 lidí jsou na HPP, takže se opravdu jedná o mzdy. Plus jsme k tomu připočetli i lidi, kteří jsou zaměstnání full-timově na IČO (převáděli jsme to přes daňové a mzdové kalkulačky, aby to bylo srovnatelné). Po debatě s PR lidmi jsme se rozhodli používat termín platy, protože je používán neobecněji.

    • :))) Jsem rada, ze si jeste nekdo vsiml stejne veci a nejsem jediny stoural. Z meho pohledu takovy clanek trochu ztraci na relevanci, ale dobra, pro jistou skupinu lidi muze byt inspirativni. Pro HR jsou podobne clanky nocni murou, a desim se chvile, kdy prijde dalsi junior, ze chce mzdu tolik a tolik vysokou. Casto je pak zbytecne vysvetlovat, ze ne vsude si mohou zamestnavatele dovolit takto zajimava cisla na vyplatni pasce.
      Nicmene! Zajimalo by mne kde se udaje k takovym vyzkumum berou?

      • Myslím, že jste to napsala výstižně, Danielo. Je to primárně inspirace a sonda do naší branže. V té juniorní kategorii jsou lidi s praxí 0-2 roky a je jasné, že mezi žádnou a dvouletou praxí je velký rozdíl. Navíc uvádíme platy včetně bonusů, takže fixní plat může být nižší. To je zároveň i naše rada pro společnosti, které musí dobře počítat, kolik svým lidem mohou dát – začít klidně nižším fixem a přidat motivační složku vázanou na výkon zaměstnance. Je to na jednu stranu dobrá motivace a zároveň taková pojistka, že si dotyčný „na sebe vydělá“. Navíc existuje řada nefinančních benefitů – od super šéfa, férové jednání, přes flexibilní/klouzavou pracovní dobu, dovolenou navíc až po home-office. My s tím máme poměrně dobrou zkušenost, ale zajímá nás i Vaše praxe. Údaje konkrétně k tomuto výzkumu se berou z online dotazníku, který nám v létě vyplnilo cca 700 lidí převážně z online marketingových agentur a eshopů.

      • „Casto je pak zbytecne vysvetlovat, ze ne vsude si mohou zamestnavatele dovolit takto zajimava cisla na vyplatni pasce.“

        To tedy je; proc by me to jako zamestnance melo zajimat? Jestli si to nemuze dovolit muj zamestnavatel, jiste si to muze dovolit nekdo z konkurence.
        Jinak vim, ze vsechno je relativni a nevim, koho povazujete za juniora, ale z meho pohledu ta cisla zacinaji byt zajimava az po tech 5 letech praxe, 20-30 tisic si dnes vydela i skladnik nebo ridic MHD, nabidnut tohle nekomu, kdo musi takrka denne vstrebavat nove informace, aby zustal v obraze, je vysmech.

    • Dobrý den, Filipe, i takové firmy se najdou. 🙂 Kolik byste u SEO specialistů, řekněme s roční praxí, čekal Vy? Samozřejmě chápu, že záleží na tom, co všechno umí (zda jsou techničtí, nebo píšou články podle analýzy KW, kterou jim někdo dodal), ale nějaký odhad byste měl?

      • No já mám jen problém s pojmem „specialista“ 🙂
        Sám se totiž na něj po 4 letech praxe úplně 100% necítím.
        Trošku se to rozporuje, ale chápu, že se dneska juniorní pozice prodávájí téměř jako head pozice.

        • A abych odpověděl – pokud chce firma získat budoucího SEO specialistu, má 2 možnosti:

          Od studenta začít na nějakém minimálním brigádním fee a postupně zvyšovat až do bodu, kdy se rozhodno ANO, umíš, bereme tě, dostaneš junior plat (tím chápu plat pro 2-5 roků praxe) / NE, sorry, nevidíme to tak, musíš jít hledat jinde…

          Druhá možnost: Hledat u konkurence / přesvědčit volnonožce za víc než seniorní plat (tím chápu plat pro lidi s 5 letou praxí a více)

          Co tím chci říct? Určitě nikdy nemůže být SEO specialista bez X roků praxe, přičemž ty 2 roky jsou takové minimum. Chápu, že dotazník vyplnilo spoustu lidí, kteří jen o SEO trošku zavadili a jsou spíš copy / projekťák / vývojář / whatever.

          Ale to jen tak pro rozšíření… 🙂

  • Aky je pomer muzov a zien v jednotlivych profesiach, tj. kolko zien je SEO, vyvojar a pod. ?

    Data ste cerpali iba z dotaznikov, alebo ste ich nejakym sposobom overovali?

    • Poměrově to konkrétně u SEO vyšlo 50:50, u kategorie vývoj/UX je 69% mužů. Data jsme čerpali z dotazníku a ověřovali naší databází kandidátů a naší šestiletou praxí v oboru. Vidím, že Vás to, Ondřeji, hodně zajímá. Pojďme si klidně třeba zavolat a probrat to podrobněji, chcete-li. Jsem k dispozici na mailu ahoj@onlinepeople.cz nebo na 607 678 596.

  • Díky za super infošky 🙂 Nicméně zajímalo by mě podrobněji, jak probíhal přepočet zaměstnanec vs. freelancer. Zaměstnanec dostane zaplaceno na HPP za 160 hodin/měsíc plus nějaké bonusy třeba. Ale to není počet hodin čistého času, který reálně odpracuje. Zatímco freelanceři jsou někteří placeni za výkon, jiní zase za odpracované hodiny čistého času. Tj. 160 hodin zaměstnance a 160 hodin freelancera většinou není jedno a to samé. Počítalo se nějak s tímto? Jsem kreativec a matika mi nikdy moc nešla, takže se omlouvám, pokud jsem neodhalila nějakou zjevnou logiku.

    • Děkujeme za pochvalu, Tino. Z freelancerů jsme do těchto statistiky započítali jen ty z nich, kteří pracují full time pro jednoho klienta a jsou tedy v podstatě standardně zaměstnáni, jen s formální odlišností v typu smlouvy. A to přesně z toho důvodu, který uvádíte. Odměny těch, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek a fakturují si na IČO jsme přes daňovou kalkulačku převedli na čistý příjem, a ten jsme následně převedli přes mzdovou kalkulačku na ekvivalent hrubé mzdy, který jsme pak mohli srovnat se mzdami zaměstnanců na HPP.

  • Stejně je to výsměch tydle čísla…tady u nás je to prostě mizérie…kdo nevypadl ven, tak tady dře za suchý s z nosu

    • Děkujeme za reakci, Petře, pokud jste nespokojen se svým platem a vyznáte se v některé z disciplín online marketingu, můžeme Vám zkusit pomoci. 🙂

  • Podle komentářů jste do „výzkumu“ započítali i lidi nelegálně „zaměstnané“ na živnost.

    Jestli jsem správně pochopil váš komentář: „Odměny těch, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek a fakturují si na IČO jsme přes daňovou kalkulačku převedli na čistý příjem, a ten jsme následně převedli přes mzdovou kalkulačku na ekvivalent hrubé mzdy, který jsme pak mohli srovnat se mzdami zaměstnanců na HPP.““, počítali jste tímto způsobem: zaměstnanec s průměrným platem 43 500 Kč má průměrně čistou mzdu 32 039 Kč, náklady zaměstnavatele jsou 58 290 Kč; živnostník s čistým „platem“ 32 039 Kč fakturuje 36 154,56 Kč/měsíc, náklady „zaměstnavatele“ jsou 36 154,56 Kč/měsíc.

    Chápu to správně?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude nikde zveřejněna. Povinné položky označeny *.